Primitivní reflexy jsou takové reflexy, které se objevují v rané fází života – po narození, kdy je centrální nervová soustava (dále jen CNS) organizovaná na kmenové úrovni řízení. Každý reflex, který se řadí právě mezi tyto reflexy má časově omezenou dobu – vybavitelnost, do které by se měl objevovat, poté samovolně a postupně mizí. Pokud ale reflex přetrvává i mimo vymezené období, jedná se o patologii. Přetrvávání reflexu je způsobeno nezralostí nebo ztrátou inhibice vyšších center CNS – je tedy možné vybavit reflexy (reakce), které jsou integrované nižšími úrovněmi centrální nervové soustavy. Což v nadcházejícím vývoji může způsobit řadu problémů, jako je např. špatná jemná motorika, špatná artikulace, hypersenzitivita, …
Vyšetřování primitivních reflexů je nedílnou součástí sledování motorického vývoje dítěte. Jejich ne/vybavitelnost ukazuje na zralost CNS a tedy i její patologické odchylky. Terapeut dítě uvede do konkrétní polohy a sleduje, jak dítě reaguje a poté je z toho schopen odvodit, jak se dítě bude chovat při spontánním motorickém projevu a jaké reflexy u dítěte vyvolá, nebo jestli budou vyhaslé. Hodnotí se tedy, jak jsou reflexy výbavné v konkrétním období, intenzita a kvalita odpovědi.
Mezi primitivní reflexy řadíme:
- Moro reflex
- Sací reflex
- Hledací reflex
- Fenomén loutky
- Babkinův reflex
- Galantův reflex
- Úchopový reflex na ruce
- Úchopový reflex na noze
- Suprapubický reflex
- Zkřížený extenční reflex
- Vzpěrnou reakci horních končetin
- Vzpěrnou reakci dolních končetin
- Chůzový automatismus
Primitivní reflexy ale nelze vnímat pouze jako izolovaný systém vývoje CNS. Vždy je třeba hledět na posturální aktivitu a reaktivitu, se kterou je primitivní reflexologie velmi úzce spjata.
Existují i patologické primitivní reflexy, mezi které řadíme:
- Asymetrické tonické šíjové reflexy
- Symetrické tonické šíjové reflexy
- Tonické labyrintové reflexy
- Primitivní vzpěrná reakce horních končetin
- Reflex kořene ruky
- Reflexní extenze palce
Primitivní reflexy se ale nemusí objevovat jen u dětí. Objevují se i u dospělých, pokud jsou vyšší centra CNS neaktivní – např. po cévních mozkových příhodách a traumatech mozku. U centrální parézy se vyskytuje při snaze o cílený pohyb tzv. dystonická ataka, kterou spatřujeme ve vzorech primitivní reflexologie. V tomto případě je úkol terapeuta facilitovat (provokovat) vyšší centra CNS.